Hlavním důvodem je to, že máme vážný strach o existenci stezek. Pravda je taková, že každý rok zaměstnáváme 5 až 6 profesionálních trailbuilderů na údržbu stezek (obvykle 10 měsíců v roce) a s tímto týmem jsme schopni se finančně udržet nad vodou a nezbláznit se z množství práce. Problém je v tom, že e-bajky nám této práce dost přidávají.
Více než deset let budujeme stezky. Vybudovali jsme je a udržujeme je vesměs sami. Stavíme a udržujeme trasy převážně z peněz, které musíme nejdřív vydělat. Stále je velice těžké celý projekt financovat. Každý rok je náročný.
Proč větší používání e-bajků přináší větší nároky na údržbu? Jedno e-kolo projede za den po trailu víckrát než obyčejné kolo. Každý průjezd jakéhokoli kola má vliv na stezky. Jsou to třeba desetinky milimetru povrchu stezky, ale při vysokém počtu průjezdů se to projeví. Díky e-kolu nám po stezkách jede jeden člověk během dne místo jednou třeba třikrát. To znamená, že přináší stezkám až trojnásobnou zátěž.
Na stoupáku má e-bajk jiný poloměr otáčení, a tak vyjíždí a poškozuje okraje stezky a prudší místa hrabáním. Tohle jsou pro nás všechno vícenáklady, které nám nikdo nezaplatí – resp. nikoho nedonutíme je zaplatit. Zpoplatnit e-bajk nejde, stejně jako nejde zpoplatnit normální kolo. Vše je na dobrovolnosti. V současnosti tu máme navíc kůrovcovou kalamitu a na nových pasekách „vysušený“ trail trpí daleko více a údržba se nám prodražuje.
Další nepříjemností je to, že ve stoupáku někteří e-bajkeři „tlačí“ ostatní cyklisty před sebou, a nebo na ně pokřikují, ať uhnou. To by mohlo zapříčinit, že normální bajkeři k nám přestanou jezdit a přestanou přispívat na stezky.
Vždycky jsme se bránili jakémukoli shuttlování (vyvážení autem) a naše zásada od začátku budování trailů byla, že si to každý musí zasloužit. Traily nás stály kus života. Vznikly v nějaké době a s nějakou filozofií. Doba jde dál, ale naše filozofie se nemění. Ti, co chodí na brigády, ví, kolik to dá práce postavit a udržovat trail. Prostě jsme stezky budovali pro terénní cyklisty, kteří mají sportovního ducha a lásku k přírodě.
Nechceme měnit filozofii, nechceme, aby nám e-bajky vyháněly z trailů normální bajkery, nemůžeme promrhávat peníze v nadměrné údržbě. Nejedná se o zákaz, ale spíše o prosbu o respektování našich pravidel, která mají zaručit udržitelnost stezek. Budeme doufat v respektování. Baterku si u nás nenabijete a elektrokolo si u nás taky nepůjčíte. Nikdo nebude stát u trailu s pendrekem a kontrolovat občanky, ale prostě doufáme ve férovost lidí. Doposud nám to fungovalo. E-bajky tolerujeme u starších ročníků nad 55 let, u lidí v rekonvalescenci po úrazu a i u těch, kteří se potýkají se zdravotním omezením.
Zároveň chceme poprosit bajkery bez e-bajku, aby si onen pomyslný pendrek nebrali do ruky ani oni a nepodrobovali ostatní slyšení před improvizovanou posudkovou komisí.
Opravdu to není z důvodu, že někomu závidíme e-bajky (náš partner by nám je poskytl určitě rád).
Stezky budeme dělat do té doby, do kdy to budeme schopni dělat dobře. V opačném případě to dělat nebudeme. Tudíž by se mohlo stát, že kvůli narůstající údržbě nebudeme moct stavět další traily a v nejhorším případě to zavřeme úplně.
Myslíme si, že jako autoři stezek máme právo si také určit pravidla. Je spoustu jiných míst, kde se na e-bajku dá jezdit. Není důvod dělat všechno všude. Nezakazujeme nikomu jízdu na e-bajku, jenom prosíme, abyste na něm nejezdili u nás. Pomozte nám stezky rozvíjet stejným způsobem jako doteď a zachovat je v takové podobě, v jaké jsou nyní.
Děkujeme za respektování